PRACOVNÍ  POSTUP

Před započetím obkládání je nutno odstranit nebo vyměnit v závislosti na tloušťce systému parapetní a atikové plechy, svody hromosvodů a ostatní konstrukce na fasádě (např. okapové roury, odvzdušňovací zařízení, poštovní schránky, větrací mřížky, vypínače a zásuvky, závěsné čepy okenic, domovní číselné štítky, vnější vodovodní kohouty, tyče a madla zábradlí atd.)

Výplně dveří a oken musí být před zahájením prací opatřeny vhodnou ochranou před znečistěním (fóliemi, snímacími laky a pod.)

Po prohlídce podkladu je nutno poškozená místa vhodným způsobem vyspravit. Při vyspravení ploch větších než 2 m² je nutno nechat novou podkladní omítku dostatečně vyzrát.

Z povrchu se odstraní staré nátěry, nástřiky a nečistoty bránící spojení podkladu s lepícím tmelem.

V případech silně savých, částečně zvětralých podkladů natřeme povrch celoplošně penetračním nátěrem PRIMER D 51 v ředění 1 : 5 s vodou. Spotřeba je cca 0,05 kg/m2 koncentrátu.

V případě nestandardních podkladů jako např. umakart, emailové nátěry, desky z tvrdého vlákna atp. lze použít jako spojovací můstek k následným vrstvám produkt MCT 560 (na bázi cementu).

Povrchové trhlinky omítek se dají bez obtíží překrýt zateplovacím systémem. Trhliny vzniklé statickým působením konstrukcí se dají přemostit pouze v případě ukončení jejich pohybu (jejich pohyb je nutno sledovat delší dobu pomocí sádrových terčů). Dle rozložení trhlin je možno navrhnout řešení pomocí dilatací systému.(obr.č.1). Lokální teplotní trhlinky se zpravidla překrývají bez zvláštní úpravy z důvodu podstatného snížení teplotního namáhání konstrukcí vlivem zateplovacího systému.
V případech složitějších systémů poruch konstrukce za vzniku trhlin je nutno přizvat odborného poradce.

Kontrola rovinnosti podkladu se provede dvoumetrovým pravítkem (latí). Maximální nerovnost přípustná pro ekonomické lepení desek je 1,5 cm/2 m. Větší nerovnosti je nutno vyrovnat přiomítnutím, popř. lepením různých tlouštěk izolace.

Pro správné založení systému je nutno nejprve vytyčit základní úroveň zateplení. V této výši se připevňuje tzv. zakládací lišta s okapničkou, zamezující mechanickému poškození systému ve spodní úrovni a umožňující řádné odkápnutí povrchové srážkové vody. Zakládací lišty se připevňují pomocí hmoždinek s vruty, nebo se zatloukacími trny vzdálenosti cca 50 cm. (obr.č.3)

Při lepení izolačních desek se nesmí teplota podkladu, ovzduší a desek pohybovat pod + 5 st. C. Na zmrzlém nebo mokrém podkladě se nesmí pracovat.

Nejprve rozmícháme lepící tmel MCT 520 nebo Ardurit X7G s potřebným množstvím vody tak, aby vznikla homogenní směs. Pro dokonalé zamíchání se doporučuje el. vrtačka s nástavcem. Nanášení lepící malty se provádí tzv. metodou průběžného věnce, to znamená, že se nerezovou lžící nanese na okraj desky obvodový věnec široký cca 5 cm a do středu dva lepící body velikosti dlaně (obr.č.2) Přířezy desek se přilepují analogicky jako základní desky. Spotřeba tmelu závisí na hrubosti podkladu a pohybuje se mezi 3 - 3,5 kg/m2. Při použití Arduritu X7G je o cca ¼ nižší. Plnoplošné lepení se používá u desek Orsil NF (příčné vlákno). Řezání desek se převážně provádí pomocí jemnozubé pily, tzv. ocasky. K docílení kolmých řezů je vhodné použít vodící dorazovou lištu. Pro řezání PS desek se s výhodou používá i elektrické odporové řezačky.

Pro nalepení první řady desek do zakládací lišty platí zásada, že izolační desky musí ležet těsně přitisknuty k přední hraně lišty. Toto se zajistí dostatečným nánosem lepidla v prostoru zakládací lišty. Základní uspořádání desek je ve vazbě se svisle převázanými spárami. Je nutno dodržet, aby spáry desek neprobíhaly podél trhlin ve fasádě. V takovém případě je nutno trhlinu přelepit minimálně 10 cm celistvou deskou. Desky je nutno lepit pečlivě na sraz bez mezer. Do spár mezi deskami se nesmí dostat lepidlo, neboť by to vedlo ke vzniku tepelného mostu s možností kondenzace, která by se projevila také na povrchu omítky.

Stávající dilatační spáry velkoplošných objektů přiznáváme dilatacemi zateplovacího systému (obr.č.1).

Spoje mezi izolačními deskami nesmí být umístěny v rozích otvorů ve fasádě (okna, dveře), zde se koncentruje napětí ve fasádě a mohlo by dojít ke vzniku trhlin (obr.č. 6a). 

Izolace rohů stavby se provádí střídavě, aby se docílilo nárožního zazubení. (obr.č. 6a).

Při provádění izolace ostění oken a dveří je třeba dbát na to, aby celková linie otvorů probíhala v rámci celého objektu jednotně. Zároveň je nutno dodržet stejné konečné šířky okenních a dveřních rámů. Izolace ostění se provádí tak, aby fasádní izolační deska probíhala a izolační deska ostění byla přisazena. (obr.č.7)

Kotvení hmoždinkami se provádí po zatuhnutí lepícího tmelu, většinou další den. Délka kotvících hmoždinek se volí taková, aby hloubka kotvení v nosném podkladu byla min. 40 mm bez  zřetele na sílu a povahu stávající omítky (obr.č.8). Minimální počet hmoždinek u zateplovaných objektů s výškou do 10 m jsou 4 ks na m2. U budov vyšších než 10 m je nutno z důvodu vysokého krátkodobého zatížení sáním větru zvýšit minimální počet hmoždinek na 8 ks na m2.

U těchto vysokých budov je třeba také dodržet zvýšené kotvení v okolí okrajových rohů objektu v počtu 4 ks na 1 m /rozteč max. 25 cm.  V případě nejasností se kotvení navrhuje dle statického návrhu. Základní rozdělení hmoždinek se provádí tak, že hmoždinka zachycuje desky ve svislé a vodorovné spáře, v případě důkladnějšího kotvení nad 10 m se doplňují další dvě hmoždinky vždy do středu desky. U přířezů desek se kotvení hmoždinkami patřičně upravuje. Pro správnou funkci dodatečného kotvení je rozhodující průměrný počet ks/m2 (obr.č. 6a+b).

Otvory pro hmoždinky se vrtají příklepovou vrtačkou dle směrnic pro použití hmoždinek. talířové hmoždinky se spolu s rozpínacími trny zatlučou do stejné úrovně s izolačními deskami. V případě kotvení do nenosného podkladu (spára, trhlina apod.) je třeba osadit hmoždinku náhradní. Nepřesnosti vzniklé při montáži hmoždinek (zatlučení pod úroveň izolačních desek) vyrovnáváme lepícím tmelem MCT 520 nebo Ardurit X7G.

Před započetím dalšího pracovního úkonu musí být lepící tmel dostatečně zatvrdlý. Doba tvrdnutí závisí na počasí. Ještě před provedením vlastní armovací vrstvy je nutno nerovnosti včetně přetmelených hmoždinek přebrousit brusným hladítkem. Vzniklý prach je třeba zcela odstranit. Jako armovací tmel je možno použít tmel MCT 520, MCT 540 nebo Ardurit X7G. Je-li však finální vrstvou minerální omítka bez barevného nátěru, použijeme bílý tmel MCT 540.

Armování začínáme od okrajů ploch zapracováním rohovníků. Na profily se v celé ploše nanese armovací tmel, a celý profil se přilepuje na konstrukci. K vyztužení rohů a hran (obr.č. 9), se používají rohové profily z hliníku či plastu s předem nalepenou tkaninou, t. zv. “kombi-lišty“ LK. Alternativně je možno použít zdvojenou tkaninu, příp. ochranných úhelníků ze zesílené armovací tkaniny. V případě použití profilu bez vlastní tkaniny je nutno přetáhnout armovací tkaninu přes úhelník v délce  min.15 cm.

V místech otvorů ve fasádě (okna, dveře apod.) je nutno v každém rohu umístit dodatečný armovací pás o rozměru cca 20 x 30 cm (obr.č.5). Vlastní armování ploch se vždy provádí nanesením tmelu na polystyren v šířce pásu armovací tkaniny nerezovým zubovým hladítkem se zubem 10 mm, které vymezí správnou spotřebu tmelu. Ihned po nanesení se do tmelu pomocí hladítka vtlačí armovací síťovina vždy s přesahem minimálně 10 cm (dle značení na tkanině). Tmel, který prostoupil mezi oky tkaniny se rozprostře nerezovým hladítkem na povrch tak, aby byla tkanina zcela zakryta. V případě potřeby je nutno chybějící tmel doplnit. Spotřeba tmelu činí cca 3 kg/m2. Délky tkaniny je nutno určit s ohledem na rychlost zasychání tmelu, počet pracovníků, členitost fasády, atd. Vysoký počet spojů však ovlivňuje rovinnost fasády, která nesmí překročit 5mm na 2m. 

a) MINERÁLNÍ omítKY. Před nanášením omítek, t. j. po dokonalém vyschnutí výztužné vrstvy, jejíž minimální doba schnutí je 7 dnů, můžeme ještě přebrousit drobné nerovnosti - nikdy však do úrovně výztužné tkaniny.

Pro vytvoření kvalitního, vysoce přilnavého a rovnoměrně savého podkladu pro minerální omítky se použije penetrační nátěr PENTROL MIX. Nátěr se ředí v poměru 1 : 5 s čistou vodou, důkladně se promíchá, natírá se malířskou štětkou nebo válečkem. Během zpracování je nutné penetrační nátěr neustále promíchávat, aby si udržel stejnoměrnou konzistenci. Doba schnutí je minimálně 4 hodiny.

Zateplovací systém je určen především pro aplikace tenkovrstvých, hydrofobizovaných omítek typu MVC. Typ MVC 712-713 je rýhovaná, a MVC 721-724 zatíraná strukturní omítka.

K docílení optimální zpracovatelnosti je nezbytné homogenní promíchání. Optimální je rozmíchání celého pytle omítky najednou s odměřeným množstvím vody, neboť tak se dosáhne stejnoměrné konzistence směsi a následně fasádní struktury. Po rozmíchání je třeba nechat omítkovou hmotu asi 15 minut odstát a potom opět promíchat. Tento postup zajistí kvalitnější výsledné partametry omítky s vysokou odolností proti vzniku mikrotrhlin. Míchá se ručně za pomocí el. vrtačky s nástavcem. Omítky se natahují na sílu zrna hladítkem z nerezové oceli a po krátkém zavadnutí se strukturují.
Barevného řešení se dosahuje nátěry omítek po jejich vyzrání dle následujícího bodu G).

b) DISPERZNÍ OMÍTKY. Pro disperzní omítky RE Color provedeme přednátěr armovací vrstvy přípravkem RE COLOR AP,  který po naředění cca 10 – 20% čistou vodou a dobrém rozmíchání nanášíme válečkem, nebo štětkou. Doba schnutí je 24 hodin.

Poté můžeme přistoupit k nanášení omítkoviny, která je dodávána v konzistenci, hotové k použití. V případě potřeby je možno trochu doředit čistou vodou. Disperzní omítku (škrábanou RE Color K, nebo rýhovanou RE Color R, o zrnitostech 1, 2, nebo 3mm) naneseme nerezovým hladítkem, stáhneme na sílu zrna a upravíme umělohmotným hladítkem do výsledné struktury.

                                     Pro disperzní omítky Mistral provedeme přednátěr Mistral - omítkový podklad. Na velmi savé podklady je možno ředit 20% vodou, t.j. 2 litry vody na 10 litrů nátěru, na středně savých podkladech nátěr neředíme. Necháme zaschnout minimálně 6 hodin. Disperzní zatíranou, nebo rýhovanou mítku MISTRAL o zrnitostech 1mm, 1,5mm nebo 2mm naneseme nerezovým hladítkem, stáhneme na sílu zrna a po částečném zavadnutí upravíme umělohmotným hladítkem do výsledné struktury.

Strukturování se u omítek zpravidla provádí po mírném zavadnutí (podle teploty a vlhkosti vzduchu) umělohmotným hladítkem. Stejnoměrná struktura se docílí vodorovným, svislým nebo krouživým způsobem, velmi důležitý je stále stejný „rukopis“na celé stěně.

Základní hrubost těchto omítek odpovídá velikosti zrna omítkoviny (1,2,3 a 4mm).

Standardní barva suchých minerálních omítek je bílá a pro běžné prostředí nejsou další povrchové úpravy nutné. Probarvené diperzní omítky docílí konečného barevného odstínu taktéž po doschnutí.

Omítat by se měly celé plochy bez přerušení, aby se zabránilo viditelnému napojování omítky. Při omítání velkých ploch je nutno určit pracovní spáry. Zde se nalepí páska, která vytvoří rovnou pracovní spáru.

Veškeré tenkovrstvé omítky jsou poměrně citlivé na rychlé schnutí, proto je účelné dodržovat základní zásady:

- náročnost provádění omítek je výrazně ovlivněna teplotou vzduchu, v letním období je třeba začít brzy ráno

- dle možností ustupovat „před sluncem“ , tzn. od východu k západu - nikdy nepřecházet na rozpálenou stěnu (omítka zprahne)

- natahovat pouze takovou plochu, která se stačí včas vystrukturovat

- jednotlivá podlaží na lešení je nutno začínat tak, aby byl přechod pater proveden do čerstvého materiálu

- v případě velmi teplého počasí je nutno fasádu stínit sítěmi

Nátěry minerálních omítek lze provádět po jejich vyschnutí a vyzrání, tedy cca 21 dnů po jejich provedení.(Při chladném a vlhkém počasí se proces schnutí a zrání zpomalí, a je nutno počítat s delší dobou.) Veškeré uvedené nátěrové systémy lze aplikovat štětkou nebo válečkem,  systémy b) a c) lze aplikovat i nástřikem. Před aplikací zkontrolujeme, zda jsou výplně oken a dveří dokonale zakryty, rovněž tak umělohmotné a kovové prvky fasády včetně oplechování! Všechny uvedené typy nátěrů se provádějí podle postupů, uvedených na etiketách a v jejich technických listech.

Pro barevné úpravy zateplovacího systému SLUPOTHERM jsou doporučeny tři typy nátěrových systémů v barevných odstínech, dodávaných dle výběru ze vzorkovníků barev:

a)  3000 Silikátová fasádní barva SILMALIN^®, tónovaná silikátovým tónovacím systémem  SILMALIN^®

Postup: -technologická pauza od zhotovení vrchních omítek do nátěru - 21 dnů

-1x přednátěr 3100 S - Fixativem,ředěným 1:1 vodou (spotřeba cca 0,1kg/m²),

-2x nátěr Silikátovou fasádní barvou Silmalin (spotřeba cca 0,4kg/m²), přičemž prvý nátěr se ředí vodou a druhý přípravkem 3100 S - Fixativ (spotřeba na ředění cca 0,03 kg/m²). Doba schnutí mezi jednotlivými nátěry je 3 - 6 hodin. Tento nátěrový systém je vhodný pro čisté prostředí s běžnou povětrnostní zátěží.

b) 8377 SLUPOL^® Uni-Sluposil, tónovaný tónovacími systémy SLUPOL^® a COLORVIT^®

Postup: -technologická pauza od zhotovení vrchních omítek do nátěru - 21 dnů

-1x přednátěr 6588 Dold-Tiefgrund VŘ, ředěným 1:4 vodou (spotřeba cca 0,04 kg/m²)
nebo 3100 S-Fixativem, ředěným 1:1 vodou (spotřeba cca 0,1 kg/m²)

-2x nátěr fasádní barvou 8377 Uni-Sluposil, ředěný vodou (spotřeba cca 0,4 kg/m²)

Doba schnutí mezi jednotlivými nátěry je 3 - 6 hodin. Tento nátěrový systém je vhodný pro znečisťující prostředí se zvýšenou povětrnostní zátěží.

c) 4400 Silikonová fasádní barva SILMALIN^®, tónovaná silikonovým tónovacím systémem SILMALIN^® a tónovacím systémem COLORVIT^®.

Postup: -technologická pauza od zhotovení vrchních omítek do nátěru = min.21 dnů

-1x přednátěr 4444 Silikonovým podkladním nátěrem, ředěným 1:1 vodou (cca 0,1 kg/m²)

-2x nátěr Silikonovou fasádní barvou Silmalin, ředěnou vodou (spotřeba cca 0,4 kg/m²)

Doba schnutí mezi jednotlivými nátěry je 3 - 6 hodin. Tento nátěrový systém je vhodný i pro znečisťující prostředí s agresivními látkami, a s extrémní povětrnostní zátěží.

Odolnost nenatíraných bílých omítek extrémnímu znečistění, povětrnosti a agresivitě prostředí lze zvýšit dodatečnou hydrofobizací jedním nátěrem prostředkem 7400 Dolwasil. Tento přípravek se aplikuje po vyschnutí omítek (min.21 dnech) neředěný nátěrem, či nástřikem do nasycení omítky (stékající přebytečný materiál je nutno roztírat štětkou), a to postupem shora dolů po fasádě (spotřeba od 0,15 kg/m²).

Blog